Kiwano - Cucumis metuliferus 8 semen

Exotický druh ovoce, který není až tak náročný jak se může zdát. U nás se pěstuje naprosto shodně jako třeba okurky. Stačí podpěra a rostlina se na ní sama namotá a v průběhu září můžete sklízet neuvěřitelně štavnaté plody plné vitamínů!

 

Balení obsahuje 8 semen

Více detailů


19 Kč vč. DPH

Dostupnost: Skladem

28 zboží na skladě

Kiwano - Cucumis metuliferus

 

Pochází z Afriky a díky své nenáročnosti se pěstuje po celém světě. Je to jednoletá rostlina, takže se dá pěstovat sezóně jako třeba u nás rajčata, okurky, dýně a podobně. Pěstitelé přezdívají kiwanu často rohatý meloun, díky jeho výstupkům po celém plodu.

Kiwano je příbuzné okurce, jde to poznat i z jeho růstu i chuti, má tedy velmi podobné listy okurce a typ růstu. Pne se buď po okolní vegetaci (v přírodě), nebo po připravené konstrukci (v kultivaci). Zhruba v druhé polovině léta, se v místech po odkvětu začnou tvořit plůdky, které velmi rychle začnou přibírat na váze a objemu a koncem září začínají dozrávat. V našich klimatických podmínkách doporučujeme kiwano pěstovat v zahradním skleníku, urychlí to dozrání plodů, jelikož už většinou v říjnu přichází první mrazíky a rostlinu by mohly zlikvidovat před plným dozrání plodů. 

Plody jsou v plné zralosti žluto oranžové a dorůstají do velikosti podlouhého pomeranče. Hrbolatý povrch plodu je vlatně kůra plodu, která se může zpracovávat do salátů. Samotný obsah plodů je jednak barevně velmi zajímavý, dále struktura také překvapí - plod je plný jednotlivých komůrek a v každé z nich je v zelené gelovité hmotě jedno semeno. Tato gelovitá hmota má příjemnou jemnou chuť podobné okurce a skvěle se tak hodí na přípravu různých salátů, nebo dokonce i na vaření. Semena upevněna v gelovité hmotě se mohou bez problémů konzumovat, ale komu jejich přítomnost vadí, může je vyplivovat.

Při troše osolení nebo naopak ocukrování se chuť kiwana podtrhne a zvýrazní. Kiwano je velmi bohaté na vitamin C a obsahuje také hodně vlákniny.

 

Rostlinky si můžeme předpěstovat v dubnu doma za oknem a v druhé polovině května vysadíme na stanoviště ven, nebo do skleníku. Má raději písčité půdy s dostatečnou zálivkou a osluněná stanoviště. Při pěstování venku je ideální jižní poloha. Během sezóny se může na listech objevit plíseň, která se vysktuje i na okurkách, likviduje se stejnými postřiky.

Za velkou zajímavost a plus se dá považovat to, že při správném uskladnění vydrží plody jedlé až 6 měsíců!