Eucalyptus cinerea

 


Druh pocházející z menšího území, obývá zpadní svahy Nového Jižné Walesu, severovýchod Victorie a střední a jižní Tableland (Queensland).

Atraktivní druh s možná i nejbělejšími listy. Za mlada jsou listy kulaté a velmi velké, krom barvy tak poutá pozornost i vzhledem. Má zvláštní typ růstu, dorůstá totiž ve stáří tvaru staré jabloně. Netvoří tak typický terminální kmen, jako většina Eucalyptusů. Řadí se mezi menší a středně větší druhy. Právě díky tomu je populární v mnoha zemích s mírným ale i chladnějším klimatem. Dorůstá do 10-15 metrů.

Druh Eucalyptu, který je toleratní k suchým půdám. Strom dělá po většinu života kulaté listy, ty pravé dlouhé Eucalyptové dělá jen zřídka.

Kůra stromu je šedá, s červeno-hnědými pruhy.

Nové výhony jsou bílé s voskovým povlakem, který věkem bledne na modrou.

 

 

Odolnost

Předpokládaná odolnost vůči mrazu je u dospělých stromů okolo -16°C, některé zdroje uvádí odolnost -13°C, ale domníváme se, že bude mnohem odolnější.

Záleží na dalších faktorech, které ovlivňují odolnost, jako je délka mrazů, pokud slunce ohřeje kůru po mrazivé noci, obecně také do odolnosti promluví holomrazy, které žádný Eucalyptus nemá v lásce. Zejména první roky bychom měli volně vysazenou rostlinu před silným mrazem chránit alespoň nějakým jednoduchým zakrytím, případně obalit spodní část kmene, aby měla případná omrzlá rostlina z čeho obrazit po tuhé zimě. Zimování provádíme zásadně až pár dní před ohlášenými mrazy a odzimujeme ihned, jakmile tuhé mrazy povolí! V hodně případech nadělá zimování víc škody než užitku, rostliny se zapaří, nebo se neprohřejí od slunce. 

Čím je strom větší a starší, tím lépe přežívá i silnější mrazy. Obecně se osvědčilo sázet tyto hraniční dřeviny na dobře chráněná stanoviště, jako jsou uzavřené dvory, vnitrobloky domů, jižní expozice před domem, někdy i dobře osluněný mírný svah na jih umí dělat divy, a podobně.

Odolnost u tohoto Eucalyptu podpořímě správnou výsabou, je vhodnější rostlinu vysadit rovnou na chráněné stanoviště a nespoléhat na mírnou zimu, nebo naší ochranu. Nám se osvědčilo vysazoval poblíž budovy, ideálně s přesahem střechy. Ochraný efekt je maximálně 1 m od zdi domu. Nejvhodnější jsou místa, kde máme vypozorováno, že tam nedochází k promrzání půdy. V případě hlášených mrazů pod -15°C bychom měli zpozornit a rostlině pomoct mrazy přečkat. Ochrana kořenů (hluboká vrstva chvojí, mulče nebo sněhu), na malé rostliny dát jakoukoliv bednu, u rostlin u zdi stačí opřít jakoukoliv nekovovou desku. Při silných mrazech rozhoduje každý stupeň. 

 

 

Počáteční pěstování

Rostliny předpěstováváme do věku 2 let v nádobě, s dobře propustným a vzdušným substrátem. Za sezónu je potřeba rostlinu nejméně 2x přesadit. Osvědčil se nám způsob postupného přesazování do "o něco" větších nádob. Pakliže jsme rostlinu přesadili ihned do příliš velké nádoby, růst se zpomalil a při deštivém počasí hrozí reálně i uhnití kořenů. Ku příkladu se nám osvědčilo rostlinu přesadit z prodejního květináčku (400 ml) do 2 L růžáku (během dubna), první 2 týdny je potřeba opatrněji zalévat, při prolití obsahu květináče je nutné další zálivku provést až vyschne vrchní masa substrátu, který obklopuje původní kořenový bal. Pakliže bychom to nerespektovali a rostlinu příliš čast zelévali, spodní masa ještě nepřokořeného substrátu se po čase přehltí vodou a kořeny do ní nezakoření. Tento postup platí obecně pro všechny přesazované rostliny, u Eucalyptusů dvojnásob, kořeny přemočený substrát nemají rády. Pokud zajistíme tento postup, nic nebrání prokořenění a již na konci května, bude nádoba plně prokořeněna, není tak na co čekat a znovu přesadíme, tentokrát do 5 L nádoby se stejným počátečním postupem při zálivce. Bude to již snadnější, původní bal je již větší a potrvá déle než proschne, nemusíme se tak obávat, že by rostlina přechla příliš brzy. Další přesazení je vhodné udělat po 4-6 týdnech, tentokrát již do nádoby 15-20 L. To nám zajistí dostatečný prostor pro kořeny až do konce sezony a Eucalyptus již v tuto dobu bude růst velmi vysokým tempem, jelikož s každým přesazením dostanou kořeny novou dávku živin z čerstvého substrátu a pokud mají kořeny kam růst, velmi rychle přirůstá i nadzemní vegetační masa. Většina druhů, je schopna v prvním roce vyrůst ze 20 cm sazenice až 1,5-2 metry a kmínek u země má průměr jako palec na ruce dospělého muže.

 

První zimu takto mladé rostliny doporučujeme přezimovat mimo venkovní klima, rostlinu přenést před silnějším mrazem (až pod -5°C!) do skleníku, nebo nevytápěné garáže. Nedoporučujeme sklepy, nebo budovy, kde nemáte přehled o zimní teplotě! Bezpečná zimovací teplota je co nejnižší možná, nikoli co nejvyšší možná. Nejnižší možná je rozpětí teplot 0 až 8°C. U nižších teplot po dobu měsíce a déle mohou začít nahnívat větve u takto mladých rostlin. U vyšších rostlin hrozí, že se rostlina probudí,což může vést k úhynu celé rostliny.

Druhým rokem je tedy rostlina již připravena k trvalé výsadbě ven, což by mělo proběhnou od konce března do srpna. Není problém v letní výsadbě, jen je potřeba myslet na to, že rostlině potrvá několik týdnů, než dostatečně prokoření a během té doby může uschnout. Při výsadbě do země se přemočení bát nemusíme, voda se vsakuje rovnoměrně a rozprostře se do okolí, neusazuje se tak v půdě a nepřemáčí kořeny, jako v nádobě.

 

Mladé rostliny jsou velmi atraktivní

 

Starý strom s ukázkovým habitusem

 

Naše cca půlroční rostlina



DomůDomů