Eucalyptus dalrympleana

 


Pochází z jihovýchodu Austrálie, v Queenslandu, jižním Jižním Walesu pak třeba ve státe Victoria a pochopitelně na Tasmánii, původ mnoha Eucalyptusů je hodně podobný, pochází z pohledu planety poměrně na malém území, ale v ohromném druhovém bohatstvím. Dnes jsou Eucalyptusy rozšířené po celém světě, v mnoha oblastech, hlavně subtropických z nich jsou tvořeny celé lesy. Jsou oblíbené pro svuj celoročně zelený vzhled, včetně dalrympleany.

Je to vyšší druh, přirozeně dorůstá kolem 20 metrů. Má plno zajímavostí, která můžeme potvrdit i my. Například, že po první zimě nám umrzla horní půlky rostliny. Bohatě obrazila, ale až později v létě. Přirozeně roste dalrypleana více kmeně, velmi často 3 kmeně, v kultivaci ale není problém vyřezat přebytečné kmeny a nechat si pouze jeden. 

Další bizarností u dospělých stromů je ten, že při horkém dni, proudí těsně pod kůrou sromu voda tak rychle že, když dáme ucho ke kůře, je to prý slyšet.

Je nenáročný na půdu, dopbře prosperuje i ve velmy chudých půdách, typu navážka. Nevadí mu zimní přemokření, ani letní sušší půda. Ale vše má své meze, obecně Eucalypty potřebují vodu celoročně.

Dospělé listy jsou velmi aktraktivní, délka je až 28 cm a tlouška i 10 cm. Tak jako většina Eucalyptů, i tento má vysoce barevnou kůru.

Barva mladých výhonů je do červena.

 

Odolnost

Odolnost vůči mrazu je u dospělých stromů okolo -15°C, přičemž záleží na dalších faktorech, jako je délka mrazů, pokud slunce ohřeje kůru po mrazivé noci, obecně také do odolnosti promluví holomrazy, které žádný Eucalyptus nemá v lásce. Zejména první roky bychom měli volně vysazenou rostlinu před mrazem chránit alespoň nějakým jednoduchým zakrytím, případně obalit pouze spodní část kmene, aby měla případná omrzlá rostlina z čeho obrazit po tuhé zimě. Zimování provádíme zásadně až pár dní před ohlášenými mrazy a odzimujeme ihned, jakmile tuhé mrazy povolí! V hodně případech nadělá zimování víc škody než užitku, rostliny se zapaří, nebo se neprohřejí od slunce. 

U Dalrypleany je časté, že omrznou hlavně letorosty, jelikož u nás začíná růst až během léta a roste až do podzimu. Větvičky tak nestíhají plně vyzrát a jsou citlivější na silné mrazy. V našem klimatu není plně mrazuvzdorný, výhodou jsou jen mírné zimy a dobré umístění.

 

Počáteční pěstování

Rostliny předpěstováváme do věku 2 let v nádobě, s dobře propustným a vzdušným substrátem. Za sezónu je potřeba rostlinu nejméně 2x přesadit. Osvědčil se nám způsob postupného přesazování do "o něco" větších nádob. Pakliže jsme rostlinu přesadili ihned do příliš velké nádoby, růst se zpomalil a při deštivém počasí hrozí reálně i uhnití kořenů. Ku příkladu se nám osvědčilo rostlinu přesadit z prodejního květináčku (400 ml) do 2 L růžáku (během dubna), první 2 týdny je potřeba opatrněji zalévat, při prolití obsahu květináče je nutné další zálivku provést až vyschne vrchní masa substrátu, který obklopuje původní kořenový bal. Pakliže bychom to nerespektovali a rostlinu příliš čast zelévali, spodní masa ještě nepřokořeného substrátu se po čase přehltí vodou a kořeny do ní nezakoření. Tento postup platí obecně pro všechny přesazované rostliny, u Eucalyptusů dvojnásob, kořeny přemočený substrát nemají rády. Pokud zajistíme tento postup, nic nebrání prokořenění a již na konci května, bude nádoba plně prokořeněna, není tak na co čekat a znovu přesadíme, tentokrát do 5 L nádoby se stejným počátečním postupem při zálivce. Bude to již snadnější, původní bal je již větší a potrvá déle než proschne, nemusíme se tak obávat, že by rostlina přechla příliš brzy. Další přesazení je vhodné udělat po 4-6 týdnech, tentokrát již do nádoby 15-20 L. To nám zajistí dostatečný prostor pro kořeny až do konce sezony a Eucalyptus již v tuto dobu bude růst velmi vysokým tempem, jelikož s každým přesazením dostanou kořeny novou dávku živin z čerstvého substrátu a pokud mají kořeny kam růst, velmi rychle přirůstá i nadzemní vegetační masa. Většina druhů, je schopna v prvním roce vyrůst ze 20 cm sazenice až 1,5-2 metry a kmínek u země má průměr jako palec na ruce dospělého muže.

 

První zimu takto mladé rostliny doporučujeme přezimovat mimo venkovní klima, rostlinu přenést před silnějším mrazem (až pod -5°C!) do skleníku, nebo nevytápěné garáže. Nedoporučujeme sklepy, nebo budovy, kde nemáte přehled o zimní teplotě! Bezpečná zimovací teplota je co nejnižší možná, nikoli co nejvyšší možná. Nejnižší možná je rozpětí teplot 0 až 8°C. U nižších teplot po dobu měsíce a déle mohou začít nahnívat větve u takto mladých rostlin. U vyšších rostlin hrozí, že se rostlina probudí,což může vést k úhynu celé rostliny.

Druhým rokem je tedy rostlina již připravena k trvalé výsadbě ven, což by mělo proběhnou od konce března do srpna. Není problém v letní výsadbě, jen je potřeba myslet na to, že rostlině potrvá několik týdnů, než dostatečně prokoření a během té doby může uschnout. Při výsadbě do země se přemočení bát nemusíme, voda se vsakuje rovnoměrně a rozprostře se do okolí, neusazuje se tak v půdě a nepřemáčí kořeny, jako v nádobě.

 

Naše pěstování

Dalrympleanu máme v zemi od roku 2017. První zimu měla jednoduchou bednu z 5 cm polystyrenu, nijak perfektně zaizolovaná. Zimu přežila uspokojivě, omrzla půlka vrchní rostliny, defacto pozdně letní přírůstek. Obrážet začala až velmi pozdě, během července, kdy pak udělala silný metrový výhon s dospělými listy. Rostlina nám roste u zahradního skleníku, v chudé půdě, jílovitá ornice a pod tím je navážka (cihly, omítka, uježděný jíl). Prosperuje velmi dobře, má ale velké nároky na vodu, viditelně při vedrech té vody spotřebuje více, než běžné listnaté dřeviny. S výsledky jsme spokojeni, jelikož přežila zimu, byť s primitivní ochranou, kdežto nechráněné pauciflory které mají být o 5 °C odolnější to nedaly. Právě i tento pokus nám dává naději, že s malou ochranou je u nás možné pěstovat i méně odolnější Eucalypty.

 

Naše rostlina cca 3 roky stará

 

Zhruba půl roku stará rostlina ze semen


DomůDomů