Ke konci roku jsme vyrazili na krátký výlet na Azurové Pobřeží Francie. 

Výlet jsme absolvovali se zájezdem, takže možnosti pohybu po místech, která by se nám zamlouvala byly velmi omezené. Nicméně i tak to stačilo na navštívení velmi zajímavých míst. Nutno podoknout, že tyto oblasti silně čerpají z příjmů turistů, což se odráží na místní flóře. A to pro nás vhodným směrem, jelikož taková palmová rozmanitost, jako jsme viděli v Cannes nebo Nice, se jen tak v Evropě nevidí. Jak do druhů, tak do počtu a velikosti palem.

Cesta začala odpoledním odjezdem z ČR, zrovna v době, kdy mrzlo a sněžilo, odjezd za teplem se tak velmi hodil. V nočních hodinách přejezd přes Německo, Rakousko a Itálii. Vzhledem k výbavě autobusu a natěšenosti na zážitky jsme nespali a celou cestu si náležitě úživali (až na únavu). Předně nás zaskočila zimní atmosféra od Mnichova až po italské nížiny, kolem Mnichova bylo napadáno čerstvě 40 cm sněhu, naštěstí to cestu moc neovlivnilo, silnice byly sjízdné.

 

 

Příjezd do ranní Itálie byl fenomenální. Přejezd z Rakouska přinesl ohromná kvanta sněhu ve vysokých nadmořskýh výškách, což během několika kilometrů přešlo do suších oblastí nižších nadmořských výšek a přes zamlžená okna byl vidět i přechod vegetace na subtropickou flóru. Za svítání jsme se nacházeli u Verony, kde již rostly běžně oleandry, olivy, fíkovníky i odolnější palmy a další pro nás exotická flóra. Výhled nám znemožňoval pohled ze zamlženého a špinavého okna, takže jsme pozorněji vnímali okolní vegetaci při zastávkách, nebo až během dopoledne, kdy italské a francouzské dopolední slunce vysušilo vzduch v autobuse a odmlžila se okna..

Výrazná změna ve vegataci byla až při příjezdu k pobřeží, kde vegetace rázem zezelenala, neopadavé listnané dřeviny a sytě zelený trávník spolu s palmami vytvářel úchvatný dojem Středomoří.

 

 

Hned první zastávka ve Francii, před branami Cannes, nás velmi navnadila pohledem na palmy kolem stání pro autobusy (Washingtonia robusta).

  

 

V Cannes už byly palmy úplně všude, i takto velké palmy (Butia odorata) sem dováží a vysazují jako městskou výsadbu, třeba do prostřed kruhového objezdu.

 

V okolí hotelu rostli tito 2 Trachycarpus fortunei. V Cannes i pobřeží byl tento druh poměrně málo obvyklý.

 

 

Obvyklejší byl tento pohled, do džungle subtropických druhů rostin.

   

 

Všudypřítomné ohromné Eucalypty.

 

Výlet do centra města poskytl hotovou přehlídku druhů a tvarů. Nejčastěji mezi zpeřenými palmami je Phoenix canariensis.

 

Chamaerops humilis.

   


Chamaerops humilis "vulcano".


Směrem do centra byla i poměrně čerstvá výsadba Phoenix dactylifera. Tedy pravých datlovník, který plodí jedlé plody. V centru již starší výsadby i plodily.

 

Centrum města a úchvatné výsadby parků, ulic i budov.

   

 

Mezi ulicemi byli k vidění i tropičtější Phoenix roebelenii.

 

Samotné centrum.

          

  

 

Některé palmy si nesly známky poškození od palmového brouka.

 

Palm beach.

                     

 

Druhý den po rozednění v okolí hotelu. Phoenix canariensis v ohromných rozměrech a ulice připomínající spíše Kalifornii.

 

 

Později následoval přejezd do proslulého parfémového města Grasse. Dali jsme přednost procházce městem a vychutnání palmového prostředí. Město se nenachazí přímo u pobřeží, ale asi 12 kilometrů ve vnitrozemí, přesto zde rostou a plodí pravé datlovníky, Phoenix dactylifera. Zvláště uchvatně působí soužití vedle smrku.

 

 

 

Uprostřed města je menší park, ve kterém se dají vidět i prastaré rostliny. Například ohromná Magnolia grandiflora. Nebo výjimečně vysoká Washingtonia robusta.

 

 

Zaujal nás výhled na moře, i přes velkou vzdálenost. Dohlednost byla na špičkové úrovni.

 

Kolem centra se nacházelo mnoho zajímavých výsadeb, Washingtonií. Druhy jsme určili převážně jako robusty, ale vyčnívalo pár hybridů. I pohled do krajiny byl úchvatný.

   

 

Následoval přejezd do posledního města, Nice. Bylo to takové vyvrcholení zájezdu za palmami, v centru města byly převážně právě palmy. Některé ulice zdaleka ani nepřipomínaly Evropu.

   

 

V jedné ze zahrad jsme objevili i pár tropičtějších palem, například tento Archontophoenix cunninghamiana.

 

V Nice jsme byli až do tmy, mohli jsme si tak vychutnat pohled na město v zapadajícím slunci.

 

 

Při cestě zpět jsme seděli na výsostnějším druhém patře autobusu a exotická flóra byla vidět i mnohem hlouběji v Alpách, ještě v okolí Merana byly vidět zdatné palmy Trachycarpus fortunei, vyčnívající nad ploty zahrad. Do ČR jsme cestovali přes noc, takže i přes výsostné místo, jsme prakticky nic neviděli. Autobus se rychle zapařil a okna se stala neprůhlednými, tak jako při cestě tam.

Pro nadšence do exotiky můžeme Provence jen a pouze doporučit k navštívení. My jsme z míst, která jsme navštívili, byli naprosto nadšeni.


 


DomůDomů