2013

 

Letošní sezóna začala až o měsíc později, než předešlý rok, díky velice dlouhé zimě. Zima byla celkem přívětivá, minimum pouhých -11,6°C. Mrazy doprovázelo vždy i poměrně velké množství sněhu. První závan jara byl ke konci března, ale začátkem dubna se zima plně vrátila se sněhem a mrazem až -10°C. Opět jsem se nechal prvním oteplením zlákat a odzimoval jsem jeden Trachycapus, ten si plně prošel tímto závanem zimy, naštěstí skoro bez poškození. Jak se v první polovině dubna oteplilo, zima se již nevrátila ani ve formě přízemních mrazíků, což bylo jediné plus.

 

Lednové sněhové kouzlo:

 

Zasněžená Yucca recuvifolia:

 

Březen a první vlaštovka, Trachycarpus fortunei u zimní zahrady. Zdání klame, některé listy byly poškozené plísní. Ještě ten den v nočních hodinách palmu zasněžil sníh. Následné mrazy, poškozené listy plísní, poničily:

 

 

Během dubna zmizela ze zahrady většina krytů a začal jsem vynášet rostliny. Palmy jsou lehce pomuchlané a trávník je vypálený. To vše během několika týdnů nebude poznat. Nově jsem také vysadil Butii capitatu:

  

 

V květnu zahrada vypadá mnohem lépe. Až na vypálené fleky v trávníku, to jsem jen svojí neopatrností použil příliš silnou dávku hnojiva. Banánovníky jsou připravené na letošní sezónu, to jak se budou vyvíjet, závisí na teplotách. Ale toto jaro bylo velice studené a deštivé, takže se růst trochu zbrzdil. Mimo to dlouhé zimování se projevilo i na Washingtonii (obr. 3), nahnily jí listy v srdíčku, jak listy odrůstaly, byl vidět rozsah poškození, ale palma byla jinak v pořádku.

  

 

Léto pomalu začínalo, ač začátek června přinesl opět silné deště a povodně tak ke konci měsíce se počasí začalo umoudřovat. Na prvním snímku rajčenka letos mohutně nakvétá desítkami květů. Na druhém je Dicksonia antarctica, aspoň někomu se tady to deštivé jaro líbilo :) . A na posledním snímku je výhon bambusu Phyllostachys aurea, ten loni po totálním omrznutí udělal jen metrové výhony, ale letos měly výhony již 2,5 metru a rostl jeden za druhým. Tomu také letošní průběh roku velice vyhovoval.

  

 

Červenec naopak přinesl opačný extrém. Neobvykle vysoké teploty doprovázené několika týdenním suchem. I to mělo pozitivní vliv na většinu rostlin. Po letech strádání mi letos mohutně vykvetla Bougainvillea a kvetla celé léto! Dařilo se i ibiškům, které také velice dlouho kvetly. Začátkem léta také bylo období květů mrazuodolných opuncií, tato žlutá nádhera trvá bohužel jen jeden den!

   

 

Ještě začátek srpna přinesl tropické hodnoty. Během srpna se začalo ochlazovat a chladno bylo až do října. Nicméně sezóna pořád pokračovala, srpen přinesl již nějaké srážky, takže se zazelenala tráva a oživily uschlé keře z léta.

 

 

Ensete letos vyrostly opravdu hodně, oba dorostly do 4 metrů!

 

 

První mrazy ukončily vegetaci již v polovině října a první sníh napadl 15.11. Během podzimu jsem zazimoval všechny rostliny a připravil je tak na zimu. Do konce roku se ale zima nedostavila, byla jen krátká sněhová epizoda začátkem prosince, jinak bylo celý prosinec spíše nad nulou.

  


Celkově letošní sezónu hodnotím o proti jiným rokům velice pozitivně. Vzhledem k mírné zimě a horkému létu, rostliny více než prospívaly. Musa basjoo, které zimuji venku v zemi, letos dorostly do 2,5 metru. Ensete vyrostly do 4 metrů a palmy v zemi udělaly tradičních 8 listů. Menší palmy samozřejmě méně. Léto také přineslo hned několik extrémů. Rekorní teplota přesahující +37°C, přičemž za celé léto bylo 20x nad 30°C a z toho 5x nad 35°C. Také neobvyklé sucho, po několik týdnů nepadla ani kapka, s tím byl spojený i neobvykle nízký počet letních bouřek.


DomůDomů