Stejně jako v loňském roce, Vám letos v průběhu zimy nabídneme semena mnoha užitečných, ovocných či léčivých, ale i okrasných rostlin z mírného pásma. Bude se jednat o rostliny, původní jak v ČR, tak i v Severní Americe či Asii. Semena budou již stratifikována a tak nemusíte dále čekat na výsev a dělat nezbytné procedury, aby Vám semena vyklíčila.

Díky Vašemu zájmu o tyto netradiční druhy rostlin jsme letos sehnali semen více a tak u většiny druhů budeme zasílat v balení více semen než loni. Mnohé druhy budou časem k dispozici ve formě rostlin, protože tato semena sami také vyséváme. V průběhu klíčení Vám tedy můžeme s klíčením skutečně poradit.


Stratifikace je pro semena ze dřevin z mírného pásma velmi důležitá a mnoho semen bez ní vůbec nevyklíčí. Jedná se o proces, při kterém semena uchováváme po dobu několika měsíců v chladném a vlhkém prostředí. Je to pro semena v podstatě "řízená náhražka zimy". 

Dokud jsou semena i po nutné stratifikaci udržována v dostatečném chladu a vlhku, udržují si tak i svoji maximální čerstvost a klíčivost, takže od nás dostanete zcela čerstvá semena. Přesto se u některých druhů může stát, že semena přeleží do druhého roku a začnou klíčit až následující rok. Trpělivost se však vyplatí.


Do naší nabídky jsme opět sháněli především jedlé, ovocné či léčivé rostliny, některé rostliny jsou vhodné do našich ekozahrad, jiné do ovocných zahrad a některé jsou stále velmi opomíjené, přesto, že mají leckdy velmi vynikající plody, jen lidmi nejsou tolik známy.


Po kliknutí na foto se fotka zvětší.

 

Růže, šípky


Letos bude opět několik druhů "ovocných" růží. Růže svraskalá (Rosa rugosa) s velkými šípky a velkým množstvím dužniny, je vhodná na marmelády. Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) má nejsladší šípky ze všech růží, navíc jsou téměř černé barvy a mají více vitaminu C, než naše růže šípková. Růže dužnoplodá (Rosa villosa) má potom největší plody ze všech druhů se všestranným využitím.

 

Růže bedrníkolistá                 Růže dužnoplodá

 

Mišpulky, hrušky


Mišpule německá (Mespilus germanica) je v teplejších oblastech dobře známá plodina, po zhniličkovatění má plody vynikající chuti. Podobné využití mají plody hrušně polničky (Pyrus pyraster), která je u nás čím dále vzácnější a z jejich sušených, mletých plodů se dříve dělalo koření, které nahrazovalo skořici. Hrušeň vrbolistá (Pyrus salicifolia) má krásný habitus, lístky jako vrba bílá a zelené plody s citronovou příchutí. Za čerstva jsou trpké. Obě hrušně se dají nejlépe jíst po zhniličkovatění, nebo použít do aromatickych džemů.

Hrušeň vrbolistá

 

Kaliny


Kalina (rod Viburnum) je rod velmi používaných rostlin, ale pouze na okrasu a její užitkovost se opomíjí. Kalina obecná (Viburnum opulus) má sice jedovaté listy, plody jsou však jedlé, i když se doporučuje užívat je po tepelné úpravě (podobně jako bez černý). Čerstvé plody kaliny obecné nejsou příliš chutné, marmeláda z nich je o mnoho lepší a díky obsahu barviv a pektinů zlepšují pružnost stěn cév. Podobně je na tom kalina tušalaj (Viburnum lantana), která se dříve používala ke konzumaci, plody jsou po tepelné úpravě poživatelné, nicméně tento druh je spíše okrasný. Zcela opačně je na tom kalina severoamerická (Viburnum lentago), která má ze všech kalin na světě nejchutnější plody. Vynikající sladká chuť, sušené plody mají jakoby práškovou dužninu a připomínají něco mezi datlí a hlošinou úzkolistou, ale bez známky trpkosti. Čerstvé plody připomínají malé, čerstvé datle. Plody jsou tmavě modré a mají velké využití, přesto u nás tako kalina téměř všude chybí.

Kalina severoamerická


Kdoule a kdoulovce


Kdouloň podlouhlá (Cydonia oblonga) je ovocná dřevina s okrasnými lesklými listy a velkými, krásně aromatickými plody. Semena jsou v jádřinci obklopena vrstvou pektinu. Z kdoulí je jediná skutečná marmeláda na světě (kdoule je portugalsky Marmelo) a její chuť je vynikající! V dnešní době je kdouloň další opomíjenou dřevinou, a je spíše používána jako podnož pro jiné ovoce.

Podobný je kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), který brzy kvete šarlatovými květy a po opylení vznikají tvrdé voňavé a žlutozelné malvice, které mají stejné využití jako kdoule. Jsou ještě kyselejší a tak se někdy přezdívají "citron severu", protože se s nimi do určité míry citron opravdu nahradit dá.

 

Hlošiny, rakytník a šeferdie


Jsou rostliny, patřící do stejné rodiny řešetlákovitých. Hlošina okoličnatá a mnohokvětá (Elaeagnus umbellata a E. multiflora) jsou keře s úzkými lístky a velmi chutnými plody. Je to nedoceněné drobné ovoce, které je v Česku stále velkou vzácností. Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) je pěstovaná častěji, jako okrasná rostlina, někdy známa pod názvem "česká" nebo "ruská oliva". Její okrasná hodnota je vysoká díky jejím stříbrným listům. Chuťově na tom není tak dobře, jako předchozí dva druhy, nicméně za plné zralosti jsou plody suché, moučnaté a sladké a využívají se především tepelně upravené na sladko. Obsahují esenciální mastné kyseliny, což je pro ovoce poněkud neobvyklá složka a zkoumá se jejich účinek v boji proti rakovině. Rakytník řešetlákovitý (Hippophae rhamnoides) je keř s množstvím drobných oranžových plodů, které mají významný obsah vitamínů a jsou vynikající na sirupy a šťávy. Šeferdie stříbrná (Shepherdia argentea) je u nás celkem novinkou. Rostlina se celá podobá rakytníku, má množství malých červených plodů s využitím jako rakytník. Chuť je kyselkavá, po přemrznutí sladší.

       

Hlošina mnohokvětá                 Šeferdie stříbrná

 

Dřínky


Dřín obecný bulharský (Cornus mas Macrocarpum) je původem plodící semenáč z Bulharska, který plodí zhruba o 50% větší plody, než obyčejné semenáče. Dědí si tedy tuto vlastnost i výsevem. Z plodů je vynikající také želé či džem, víno nebo likér. Dřín obecný žlutoplodý (Cornus mas Xanthocarpum) rodí žluté plody s menším obsahem kyselin.

Cornus mas Xanthocarpum

 

Smilacina


Znáte nějakou krásnou, decentní květinu, která rodí hrozny jedlých plodů? Smilacina hroznatá (Smilacina racemosa) je přesně taková. Celá rostlina je jedlá a na podzim se po bílých kvítkách objeví množství malých červených kuliček, které jsou velmi sladké, mírně nahořklé a chutí a aromatem až neuvěřitelně připomínají třtinový cukr a melasu. Z loňských výsevů můžeme potvrdit, že většina semen smilaciny přeléhá do druhého roku.

Smilacina hroznatá

 

Hložinky a azarolky


Další skupinou velmi zdravých a přitom někdy i neuvěřitelně chutných dřevin jsou hlohy. Plody i květy mají uklidňující účinky, léčí choroby srdce a vysoký krevní tlak. Kromě našich původních dvou druhů, hlohu jednoblizného (Crataegus monogyna), hlohu obecného (Crataegus laevis) a jejich křížence (Crataegus x media), jež má z těchto 3 taxonů největší i chutnější plody, Vám i letos nabídneme druhy cizokrajné, s velkými a vynikajícími plody. Například hloh měkký (Crategus mollis) má plody až 3 cm velké, vynikající sladkokyselé chuti, šťavnatou dužninu a příjemné aroma. Proč se nepěstuje ve velkém, jako ovocná dřevina, nám není jasno. Ještě snad o něco lepší plody má hloh vratičolistý (Crataegus tanacetifolia), jehož plody považujeme snad za nejchutnější malvičky vůbec. Chutí připomínají muchovník lamarkův, jsou ale větší, mají kolem 2 cm. Vynikající je i hloh peřenoklanný (Crataegus pinnatifida) s množstvím velmi chutných, sladkokyselých šťavnatých plodů. Nejkrásnějším druhem z celého rodu je zřejmě hloh Lavallův (Crataegus x lavallei nebo C. x carrierei), který má kožovité celokrajné listy, které vydrží zelené na stromě až do listopadu či prosince! Krásné oranžove plody, až 3 cm dlouhé, rostou v trsech a jsou sladkokyselé chuti s příjemným aroma. Hloh kuří noha (Crataegus crus-galii) má červené plody, 5 - 10 mm velké, s chutí lepší, než naše původní hlohy. 

           

Hloh peřenoklanný         Hloh vratičolistý                 Hloh Lavallův

 

Mahonky a dřišťálky


Jedlým keříkem, který se pěstuje téměř výhradně jen na okrasu, je mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolia), které se v USA říká Oregonské víno. Je celkem plodná a plody jsou v zavařenině výborné, plné rostlinných barviv. Jedlé jsou plody i za syrova, ale jsou kyselé. Příbuzný dřišťál bývá opět pěstován pouze pro okrasu, že jsou však snad všechny jeho druhy jedlé, ví málokdo. Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je naší původní dřevinou s trsy červených plůdků, se svou kyselou chutí jsou vhodné například do čaje či zavařenin. Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) má plody větší a masitější a využití stejné, jako dřišťál obecný.

Mahonie cesmínolistá

 

Jeřabiny a aronie


Nádhernými stromy jsou jistě jeřáby (rod Sorbus). Jeřáb muk (Sorbus aria) má červené, sladkokyselé plody, jeřáb prostřední (Sorbus intermedia) má plody také červené, a nepatrně sladší. Jeřáb širokolistý (Sorbus latifolia) má plody oranžovo-červené, sladší a větší (až 2 cm), ale poněkud suché. Všechny tyto tři druhy mají plody vynikající po zhniličkovatění, jako u mišpule. Někteří lidé po ochutnání zhniličkovatěných plodů tvrdí, že mají tóny exotického ovoce. Před zhniličkovatěním se dají plody upotřebit na zavařeniny, džemy, vína, či nasušit. Temnoplodec černý (Aronia melanocarpa), neboli aronie či "černý jeřáb" je už čím dál známější ovocnou dřevinou, protože je velmi užitečný. černé malvičky se využívají na výborné sirupy, zavařeniny, likéry, vína, suší se a kandují. Díky obsahu barviva rutinu jsou velmi zdravé pro žíly.

Jeřáb prostřední

 

 

Slivoně, myrobalány, špendlíky a mirabelky

 

Neuvěřitelně variabilními dřevinami jsou u nás zplanělé myrobalány, jež jsou schopny se křížit samy se sebou i s jinými druhy rodu Prunus a tak vzniklo nespočet "přírodních kříženců". Letos Vám nabídneme myrobalán (Prunus cerasifera) žlutoplodý, červenoplodý, červenoplodý s červenou dužninou a červenoplodý myrobalán pozdní (P. cerasifera var. divarcata), dozrávající koncem září až v říjnu! Patří tedy mezi poslední zrající peckovice na zahradě.

Dalším příbuzným je slivoň slíva, jinak zvaná špendlíček modrý (Prunus insititia). Toto je původní druh zejména na východní Moravě, kde se plodům říká "prdlavka" nebo "sralka", protože díky většímu obsahu cukru, než má klasická švestka, mohou nastat při konzumaci velkého množství plodů projímavé účinky. Zároveň je však díky svému obsahu cukru také nejvhodnější ze všech slivoní na pálení a do ovocných knedlíků. Vynikající jsou plody čerstvé, mají "více chutí", než švestka.

Ještě vzácnějším druhem, se kterým se můžeme dnes již velmi zřídka setkat, je původní slivoň mirabelka (Prunus domestica var. syriaca). Má výbornou chuť, lehce připomínající meruňku, krásnou žlutooranžovou barvu a ojíněnou slupku. Plody, které jsou vystaveny sluníčku, mají oranžově tečkovaná líčka.

Slivoň mirabelka

 

Muchovníky a zimolezy


Z kanadských prérií pochází muchovník kanadský (Amelanchier canadiensis) a muchovník oválný (Amelanchier ovalis). Jsou to krásné stromy či keře se záplavou bílých květů, v červnu dozrává množství temně fialových plodů, jež jsou vynikající na přímý konzum i sušení a na podzim se listí zbarvuje do odstínů od žluté, přes oranžovou až po červenohnědou. Muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii) je podle nás chuťově vůbec nejlepší. Plody jsou růžové až fialové s výborným aroma. Zimolez modrý kamčatský (Lonicera caerulea var. kamtschatica nebo L. kamtschatica) je jedním z velmi mála jedlých zimolezů. Plody známé jako "kamčatské borůvky" jsou podlouhlé modré "válečky", zrající už koncem května jako první ovoce vůbec. Výsevem semen vznikne množství odlišných nevyrovnaných rostlin, z nichž některé nebudou plodit tak chutné plody jako ostatní. Při pěstování ze semen se jedná v podstatě o "vlastní šlechtění" a selekci těch nejchutnějších keříků.

   

Muchovník Lamarkův               Zimolez kamčatský

 

Maliníky a ostružiníky


Maliník západní (Rubus occidentalis), též zvaný černá malina, je americký druh maliníku s černými plody, které zrají jako jedny z prvních malin v průběhu června. Jsou velmi plodné a mají svoji jedinečnou typickou chuť. Jsou velmi zdravé; obsahují množství barviv a přírodních látek, díky kterým jsou plody prevencí proti rakovině.

Maliník západní

 

Révy


Réva amurská (Vitis amurensis) je rezistentní druh révy proti padlí i dalším chorobám révy vinné. Hrozny fialovomodrých plodů mají výbornou a o něco pikantnější chuť, oproti révě vinné. Plody mají i poněkud více zdraví prospěšných látek už jen z toho důvodu, že se nemusí chemicky ošetřovat.

Réva amurská

 

Pawpaw a citronečník


Muďoul trojlaločný (Asimina triloba) je také stále známější dřevinou a my Vám nabídneme semena z rostlin výhradně z ČR, stejně jako semena citronečníku trojlistého (Poncirus trifoliata) od pěstitelů z České republiky.

 

Ořechy a kaštany


Ze severní Ameriky pochází ořešák černý (Juglans nigra) s léčivými účinky v celé rostlině a chutným jádrem. Osemení je však velice tvrdé a oplodí velmi barví a voní. Na internetu je popsáno mnoho léčivých účinku právě z oplodí a jader. Ořešák popelavý (Juglans cinerea) a ořešák maloplodý (J. microcarpa) jsou severoameričtí rodáci, také plodící jedlé ořechy. O. popelavý má sametové plody a srdčitá semena s jádrem velmi dobré chuti. Ořešák maloplodý má sice nejmenší plody z rodu, ale přesto jsou semena asi 3 cm velká a dekorativní. Jádro je chutné.

   

Ořešák černý                    Ořešák popelavý       Ořešák maloplodý


Kaštanovník setý (Castanea sativa) se tradičně pěstuje třeba v Maďarsku, Rakousku a dokonce i na Slovensku. U nás je to nedoceněná dřevina, která je přitom neobyčejně užitečná a z plodů lze dělat desítky pochutin od pečiva až po dezerty. 

 

Dřezovec, zmarlika a břestovec


Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) je velký strom většinou s otrněným kmenem a větvemi a jedlými lusky. Lusky se jedí buď nezralé jako zelenina, nebo potom zralé, kdy se jí tenká vrstva dužniny z lusku. Chuť této dužniny je vynikající a připomíná tamarind.

Okrasnou, ale i užitkovou dřevinou je zmarlika jidášova (Cercis siliquastrum). Na kmeni a větvích vykvétá množství růžových květů, které se jedí a mají sladkokyselou chuť. Jedlé jsou i mladé lusky a poupata se nakládají jako kapari.

Břestovec západní (Celtis occidentalis) je původem americký strom, který plodí množství malých kuliček - plodů, které mají málo dužniny, ale jsou velmi sladké a dobře se jedí. Stačí plod zuby v ústech narušit a sladká dužnina se sama rozpustí až zbyde kulatá pecka. Plody takto efektivně nahrazují bonbony :-).

 

Dřezovec trojtrnný         Zmarlika jidášova           Břestovec západní

 

Dekaisnea - palečník

Palečník čínský (Decaisnea fargesii) plodí modré lusky s vodnatou, velmi chutnou sladkokyselou dužninou a vynikajícím aromatem, velmi připomínajícím plody rajčenky (tamarillo). Díky bizarním, ve zralosti měkkým modrým plodům, si vysloužila přezdívku "prsty mrtvého muže". Chuť tropického ovoce můžeme tedy cítit i na rostlině pěstovatelné u nás - na palečníku.

    Palečník čínský

 

Bezinky

Zvláště severní Amerika je bohatá na různé druhy bezů. Mezi nejzajímavější patří jistě bez modrý (Sambucus caerulea), který má úžasně modře ojíněné plody. Navíc je nejplodnějším druhem a měl by být i druhem nejchutnějším i za čerstva. Pochází ze západu USA, od Kalifornie na jihu, a na severu zasahuje až do Kanady.

Mezi další zajímavé americké druhy patří bez kanadský (Sambucus canadiensis) a bez hroznatý černoplodý (Sambucus racemosa var. melanocarpa) Oba tyto druhy jsou v domovině užívány jako ovoce. Bez hroznatý (=bez červenoplodý)(Sambucus racemosa) je druhem domácím v USA, ale i v severní a střední Evropě. Má svítivě červené plody příjemné chuti, ale doporučuje se konzumovat po tepelné úpravě. Marmelády z něj jsou velmi chutné.

 

      Bez modrý                    Bez červený

 

Semena jsou od 14.1. 2015 v prodeji zde!

 

 

dřín (Cornus mas). Dřín obecný bulharský (Cornus mas Macrocarpum) je původem plidící semenáč z Bulharska, který plodí zhruba o 50% větší plody, než obyčejné semenáče. Dědí si tedy tuto vlastnost i výsevem. Z plodů je vynikající také želé či džem, víno nebo likér. Dřín obecný žlutoplodý (Cornus mas Xanthocarpum) rodí žluté plody s menším obsahem kyselin.



DomůDomů