Rozdíl mezi Washingtoniemi

 

Mnoho lidí mate jejich vzhled, a poznat na fotce nebo osobně Washingtonii, zvlášť, když stojí někde samotná, není leckdy jednoduché. Pokusíme se vám tedy trochu přiblížit základní rozdíly a pěkně z blízka u všech druhů Washingtonií.

 

 

Washingtonia robusta

Ta je více pěstovaná a pokud jste někde získali semeno Washingtonie, je spíše pravděpodobnější, že to bude robusta. Díky štíhlému kmenu a sytě zeleným listům se svěšenými konečky je oblíbená jako okrasná palma. V některých subtropických městech (např Los Angeles) často lemují silnice a jsou vysazovány u vysokých hotelů. V knihách se dočtete, že se Washingtonie dobře rozeznají podle vláken na listech, z našich zkušeností můžeme říct, že robusty mají do velikosti rostliny 2 metry, vláken stejně jako filifera..

 

Znaky:

1. Listy

Jsou sytě zelené, konce listů výrazně převislé. Ale pozor, palmy s kmenem do 2 metrů mají listy bez převislých konců! A palmy s kmenem do půl metru jsou prakticky neroznatelné od Washingtonie filifery.

 


Řapíky listů jsou u báze do červena/hněda. A většina robust má i do červena ostny na řapících, dokonce červená barva dělá u trnů takovou dlouhou čáru až k listu.

    

 

Zásadní rozdíl jsme objevili na spodní straně listů, v místě, které nedokážeme odborně popsat, tak laicky; v místě, kde přechází řapík do listu- my tomu říkáme "u střelky".
V tomto místě- u střelky- se robusta od filifery zásadně odlišuje. Protože Washingtonia robusta je u střelky "chlupatá" malé shluky vláken- dále jen plsť, obklopující střelku. Výrazný znak, viděn už z dálky. Filifera nemá u střelky nic. Střelka krátká, nevýrazná.

 

 

2. Kmen

Palmy s kmenem do půl metru mají kmen stejně silný jako W. filifera, ale už kolem 1 metru kmen přestane růst do objemu a roste do výšky. U báze kmene velmi starých Washingtonií robust může kmen dorůst kolem 80 až 100 cm šířky, ale už zhruba od 1,5 metru nad zemí se kmen výrazně zužuje a má maximálně 30 cm. Tato míra se počítá bez zbytků řapíků, to znamená holý kmen.

    

 

 

 

Washingtonia filifera

Také velice oblíbená, ale není tak často vysazována do městkých aglomerací. Díky svému obřímu objemu kmenu, se často nevejde mezi svodidla silnic, nebo jako ozdoba ulic. Lidé dají spíše přednost W. robustě, protože má křiklavěji zelené listy, kdežto filifera má listy spíše vybledlé, na ostrém slunci jsou skoro až do šeda. Na filifery nejčastěji můžeme narazit na typických místech suchého jihu USA, v řídce obydlených městečkách s dřevenými domy, kde není zeleň, jen kaktusy, sukulenty a pokud Washingtonie, tak většinou filifera- je výrazně suchomilnější, ač ve vlhkých oblastech se jí také výborně daří.

Z našich zkušeností, pokud máte vedle sebe semenáček W. robusty a W. filifery, tak rozdíl v růstu a ve vzhledu poznáte již od prvního listu! Ale slovy popsat jaké rozdíly to jsou bohužel nejde, jsou tak zanedbatelné, že prvotní a zásadní rozdíly se poznají až od velikosti kmenu rostliny půl metru.

 

Znaky:

1. Listy

Mají vybledlou zelenou barvu, v sušších oblastech mohou mít ze svrchu až stříbrný nádech. Konce listů nejsou převislé, jsou spíše rovnější, jen část může volně plápolat ve větru. Filifera má také více jednotlivých listových úkrojků než robusta. Ovšem pokud tyto 2 druhy nemáte vedle sebe, nepoznáte to. I zde platí, že palmy do 2 metrů jsou skoro nerozeznatelné od robusty.

List nemá u střelky plsť. Střelka je dlouhá, výrazná.

 

 

Řapíky listů jsou na bázi téměř bez červené barvy, jediná výrazná barva na spodní straně řapíku je oranžový proužek, který je na obou stranách řapíku spolu s trny. Tento proužek může být i lehce do červena, nebo naopak nemusí být žádný.

 

 

2. Kmen

Teprve od velikosti kmene půl metru se začíná poznávat, že se může jednat o filiferu. Roste jak do výšky tak i pořád výrazně do šířky. Kmen má později ve výšce 1,5 metru nad zemí průměr kolem 80 cm a u země až 1 metr a více (bez zbytků řapíků)

  

 

 

 

Washingtonia filibusta-robusfila

Dost diskutabilní hybrid, má matoucí znaky obou druhů Washingtonií. Pravdou je, že některé pravé druhy Washingtonie jsou jen mírně odlišné. Například Washingtonia robusta má přirozeně konce listů převislé, ale některé robusty tyto konce nemají převislé a mají listy úplně rovné, jakoby naplé. Přesto nemá jiné znaky hybrida, jedná se tak stále o robustu, ale s odlišným typem listů. To je dost matoucí, ale neznamená to, že je taková Washingtonie hned filibusta. Filibusta se většinou pozná až jako dospělá palma s několika metry. Ideálně když začíná od spoda odhalovat kmen. A má více znaků obou druhů Washingtonií. Dovolili jsme si zavést i převrácený a neprobádaný hybrid "robusfila". Hybridy tak rozdělujeme podle toho, komu jsou více podobné. Například Washingtonie s jasnými znaky listů robusty, ale s jasným kmenem filifery. Nebo Washingtonie s jasně filiferními listy, ale evidetně robustoidním kmenem. Název hybridu pak určuje to, jaké znaky jsou na takové palmě převládající.

Typickým znakem hybridů, tedy filibusty popřípadě robusfili, je velice rychlý a bujný růst.

 

Znaky:

1. Listy

Pravá filibusta má listy naplé, konce listů jsou rovné. Barvu bývají spíše vybledlejší po filifeře, ale není to pravidlem. Celkově listy mohou připomínat spíše filiferu. Základní poznávací znamení, list je tvarem filiferní (vybledlý, pevný) ale má krátkou střelku (znak robusty) a bývá přítomna plsť (také znak robusty):

 

 

Další z hybridů, list obsahuje prvky obou druhů, ale převažují znaky robusty. Taková palma může být spíše klon robusty s pevnějšími listy (na obrázku konce listů nepřevysají), ale kmen této palmy je filiferní. Jedná se tak o hybrid, podle našeho určení robusfila:

 


Řapíky listů nesou znaky obou druhů jakožto rodičů. Na řapíku se tak vyskytují spíše sytější barvy, které lemují kraje řapíku. Není to však úplné pravidlo, některé hybridy- a to hlavně robusfily, mají řapíky po filifeře (ale listy po robustě), viz obrázky níže.

 

 

2. Kmen 

Kmen je právě dost určujícím znakem. Není ani "tenký" jako robusta a ani tlustý jako filifera. Je přesně něco mezi. Pata kmenu může mít u země až 1 metr ale směrem výš se kmen výrazně zužuje na zhruba 50 cm. 

 

 

3. Habitus

Celkový habitus je pak další určující znak. Zvláště pokud roste vedle takové Washingtonie jiná Washingtonie, která je čistým druhem. Kmen působí spíše robustoidně, ale listová část je něčím odlišná. Objevili jsme ve městečku Grasse tohoto hybrida, který se mezi ostatní městskou výsadbou něčím vyjímal. Kmen byl stejný jako u robust, ale listy se naprosto s robustou neshodovaly, při bližším pohledu chybí listům plsť a mají dlouhou střelku, konce listů jsou také mnohem pevnější a celkově vybledlejší, nesou tak plno znaků filifery, ač do pravých listů filifery mají ještě daleko. Ale je to krásný příklad pravé filibusty.

 

 

Fotogalerie:

Srovnání robusty a filibusty, zde je krásně vidět, jaký je mezi nimi rozdíl pokud jsou již větší:

 

Rozdíl mrazuodolnosti listů mezi robustou a filiferou:

 

Fotoserál z Oklahomy

Jedná se o Washingtonii filibustu. Majitel získal sazenici z města Phoenix v roce 1971. Dlouhé roky byla pěstována jako nádobová rostlina a v roce 2001 byla vysazena do země ve městě Tulsa na severovýchodě státu Oklahoma. Majitel takhle velkou palmu nevyhřívá, nutno ale podoknout že Oklahoma je velice kontinentální a zimy jsou běžně mrazivé a sněhové. Tato palma přežívá díky svě velikosti/stáří a důkladnému zábalu. Každoročně díky mrazům přichází o listy, ale taktéž každoročně jí vyroste mezi 35 a 40 listy:

    

 

Zajímavé

Zaujal nás jeden způsob vyhřívaní pěstitele v Německu:

 

Při cestování po Provence, nás nadchly městké výsadby. V Cannes, Grasse a Nice:

    

 


DomůDomů