Klima v ČR - aneb jak je to skutečně s vhodnými lokalitami pro pěstování exotických rostlin

________________________________________________________________________

 

Všude se dočtete, že exotické rostliny je nutno pěstovat pouze v teplých oblastech s co nejnižší nadmořskou výškou, na jižní Moravě, v Praze a Polabí. Rádi bychom Vás ale vyvedli z omylu a z našich pozorování víme, že jsou další, stejně vhodné, nebo dokonce i lepší lokality, než ty stále dokola omýlané. Ba naopak, nejnižší polohy nížin jsou v zimě v noci při vyjasnění často "zalité" ledovým vzduchem.


Nedá se jednotně říct, který kraj, okres či oblast jsou vhodné, protože zde nejvíce záleží na mikroklimatu lokality, reliefu krajiny, kontinentalitě nebo převládajícímu směru proudění - i tak malá oblast jako ČR je v tomto velice rozdílná a tím se zde budeme zabývat.


Velmi důležitá je orografie místa, kde exotické rostliny pěstujeme. Nejvhodnější je mírný kopec nad okolními rovinami, kde při vyjasnění bude studený vzduch moci ztékat dále do nížiny. Rovina může být velmi vhodná, pokud je rozsáhlá a studený vzduch se v ní v noci nebude mohutně hromadit (Polabí). Vůbec nejhorší jsou údolí a kotliny. V údolích a kotlinách se v zimě při nočním vyjasnění a bezvětří hromadí ledový vzduch a může zde být až o 6°C méně než na rovinách a až o 9°C méně, než na mírných kopcích a vrcholcích, v extrému však ještě více.


Pokud stručně charakterizujeme celou ČR, vhodnější jsou Čechy než Morava a Slezsko, jinými slovy, v Čechách je více oblastí, kde se exotickým rostlinám bude dařit, než na Moravě. To je dáno především větší oceanitou a větší náchylností na proudění ze západních a jihozápadních směrů v Čechách. Z krajů je na tom potom nejlépe kraj Plzeňský, Středočeský a Ústecký, obzvláště díky mírnějším průběhům zimy. Na Moravě je nejvhodnější jižní část kraje Jihomoravského a jihozápadní část kraje Zlínského, kde jsou obzvláště teplá léta a průměrné zimy.


Rozebereme-li však jednotlivé kraje, okresy a místa, je možné lokality doporučit pouze jako průměrný celek, k dokonalé představě o vhodnosti lokality pro pěstování exotických rostlin je třeba znát přesnou orografii místa.


Karlovarský kraj (KK)

Jako celek je nepříliš vhodný, protože většina území leží až v příliš vysoké nadmořské výšce a naopak údolí řeky Ohře na území KK je příliš nízko oproti okolním kopcům (rozdíl je i přes 300 výškových metrů na malém území.). Mezi nejvhodnější lokality patří Karlovy Vary, Ostrov a nejbližší okolí, Cheb a okolí.

V rámci ČR má KK výhodu v poměrně mírnějších teplotách přes zimu, nevýhoda jsou často chladná, zatažená a deštivá léta. 


Plzeňský kraj (PK)

Jako celek je vhodný, Plzeňský kraj je citlivý na západní a jihozápadní proudění, který v zimě přináší teplo. 400 m n.m. v PK je srovnatelné s 200 - 250 m n.m. na jižní Moravě. Převažuje zde spíše oceanita. Mezi nejlepší lokality kraje patří nížina řeky Radbuzy a Úhlavy a jejich blízké okolí v okresech Domažlice a Klatovy, Dále mezi velmi vhodné oblasti patří Plzeň, kromě oblasti u Boleveckých rybníků, kde výrazně funguje efekt mrazových kotlin. V okrese Plzeň - jih převažuje až příliš vysoká nadmořská výška díky Brdům. Najde se zde i několik vhodných lokalit jako Blovice, Přeštice nebo Nepomuk a jejich okolí. V okrese Plzeň - sever je nejvhodnější krajní západ okresu. Na Rokycansku potom samotné Rokycany s okolím. Na Tachovsku je nejvhodnější Stříbro a okolí.

V rámci ČR je PK podle našich pozorování velmi teplý a patří mezi nejvhodnější kraje. Horká léta a mírné zimy mimo kotliny jsou přímo ideální pro pěstování exotických rostlin až do nadmořské výšky 500 m n. m.


Ústecký kraj (ÚK)

Je velmi členitý a jeho výrazné nížiny jsou vhodné. 

Oblast Děčína, Teplic, Ústí nad Labem, Mostu, Bíliny, Chabařovic a Duchcova, což jsou nížiny většinou pod 250 m n.m., jsou vhodné i přes svou severní polohu v rámci ČR s poměrně vyrovnanou teplotou. Méně vhodná je oblast Sokolovska a oblasti severně od Děčína, Šluknovský výběžek je celkově spíše nevhodný.

V rámci ČR má ÚK, tedy jeho nížiny, velmi mírné zimy, ale léta jsou oblačnější než jinde. Častější je i vyskyt mlh.


Liberecký kraj (LK)

Většina kraje patří mezi méně vhodné oblasti. Je to dáno svou polohou na severu ČR, ale i poněkud vyšší nadmořskou výškou.

Mezi nejlepší lokality kraje patří jižní část okresu Česká Lípa a jihozápadní část okresu Semily. Dále paradoxně až krajní sever okresu Liberec, kde se "napojuje" na německo-polskou nížinu.

V rámci ČR je LK jeden z chladnějších krajů se studenými zimami a chladnějšími léty.


Královéhradecký kraj (KRK)

Nížiny spojené s Polabím na jihozápadě kraje na Jičínsku a Královéhradecku jsou vhodné pro pěstování exotických rostlin. Dále také jih okresu Náchod a západ okresu Rychnov nad Kněžnou. Nevhodné jsou severní oblasti okresu Náchod a Trutnov, kde nadmořská výška 450 metrů je srovnatelná s výškou 700 metrů na Šumavě. 

V rámci ČR je KRK kraj s průměrnými zimy i léty, nejedná-li se o "nížinné štěrbiny" v horských hřebenech, jako je například Trutnov, kde jsou zimy i léta podstatně studenější.


Pardubický kraj (PAK)

Celá západní část kraje patří do Polabí a je tedy vhodnou oblastí. Slabší je to s východní částí kraje, Orlickoústecko a Svitavsko, kde se nadmořská výška zvyšuje a vzhledem k severnímu umístění v ČR jsou tyto lokality poněkud méně vhodné.

V rámci ČR se dá PAK rozdělit na západní (teplejší) a východní (chladnější) polovinu.


Středočeský kraj (vč. Prahy) (SK)

SK svou polohou a nadm. výškou patří mezi nejvhodnější kraje. Zahrnuje značnou část Polabí - s vhodnými okresy Litoměřice, Mělník, Nymburk, Praha - Západ jih okresu Mladá Boleslav, sever okresu Kolín, sever okresu Praha - Východ, severovýchod okresu Kladno, sever okresu Kutná Hora a z okresu Beroun je to město Beroun s okolím a Hořovice. Z okresu Benešov, Rakovník a Příbram je třeba více vybírat. Z Benešovska je na tom nejlépe sám Benešov a dále směrem na severozápad, na Rakovnicku jsou podmínky všude podobné - průměrně vhodné a Příbramsko má nejvhodnější klima v okolí Vltavy. Nejtepleji z celého kraje je na malém úseku v okrese Praha - Západ směr Beroun.

V rámci ČR je SK jedním z nejvhodnějších krajů s průměrnými zimami a teplými léty. Severní část kraje (Polabí) však častěji trpí mlhami.


Jihočeský kraj (JK)

Celkově vhodný kraj. Nížiny sice nejsou příliš nízké (okolo 350 m n.m.), jsou ale rozlehlé a srovnatelné s nížinami okolo 250 m n.m. na jižní Moravě. Nejteplejší jsou města a jejich okolí: České Budějovice, Strakonice, Třeboň, Vodňany, Blatná. Nejchladnější jsou samozřejmě oblasti Šumavy, ačkoli větší horská města jako Volary nebo Vimperk s výškou kolem 700 metrů jsou srovnatelné s polohami kolem 450 metrů v Krkonoších či Jeseníkách.

V rámci ČR je JK se svými rovinami vhodným krajem s teplými léty a středně studenými zimami.


Kraj Vysočina (KV)

Na Vysočině je jen několik málo oblastí, které můžeme označit za vhodnější k pěstování exotických rostltin. Jedná se o oblasti na krajním východě kraje, od Třebíče na východ a ještě částečně v okolí Náměšti nad Oslavou. Dále by se dalo uvažovat o oblastech na Havlíčkobrodsku, v okolí města Havlíčkův Brod a dále v Posázaví směrem na severozápad a v okolí města Golčův Jeníkov. Nejchladněji je na severovýchodě kraje.

V rámci ČR je KV jedním z nejméně vhodných krajů s chladnými zimy i léty.


Jihomoravský kraj (JMK)

Celkově je to poměrně vhodný kraj, obzvlášte jeho jih. Zcela nejvhodnější místo pro pěstování exotiky je město Břeclav a nejbližší okolí, dále města jako Hodonín, Strážnice, Kyjov a Brno. Méně, ale stále vhodné jsou Znojmo, Pohořelice, Hustopeče, Ivančice, Tišnov, Bučovice a Vyškov. Trochu méně vhodné jsou Rosice, Blansko, Boskovice a Letovice.

V rámci ČR je JMK spíše vhodnější kraj s teplými léty, ale díky své kontinentalitě s průměrně chladnými zimami.


Zlínský kraj (ZK)

Nížiny na jihozápadě kraje jsou velmi vhodné, zvláště povodí Moravy od Ostrožské Nové Vsi na sever přes Uherské Hradiště, Staré Město až po Otrokovice, dále města a okolí Zlín, Hulín a Kroměříž. Ale oblast Valašska je celkem nevhodná a to již od cca 350 m n.m.

V rámci ČR lze ZK rozdělit na teplejší západní a chladnější východní polovinu. Ve východní polovině panují celkem tuhé zimy.


Olomoucký kraj (OK)

Je to kraj s výrazně kontinentálním klimatem. Nejvhodnější oblast kraje je jeho střed s městy Přerov, Prostějov a Olomouc až na sever po Uničov. Dále je na tom velmi dobře oblast Javornicka na Jesenicku, kde se terén napojuje na rozsáhlou polskou nížinu. Výrazně hůře je na tom Šumperk, který je i přes svoji nízkou nadmořskou výšku v zimě velmi studený. Hůře je na tom východní část kraje.

V rámci ČR je OK krajem spíše méně vhodným, kvůli poměrně studeným zimám. Nadruhou stranu léta jsou však poměrně teplá.


Moravskoslezský kraj (MK)

Opět zde převažuje kontinentální klima s otevřením k severovýchodnímu proudění. Neznamená to však až tak špatné podmínky. Mezi nejlepší podmínky patří oblast Osoblažska na Bruntálsku, které se napojují na rozsáhlou polskou nížinu a díky tomu mají odlišné klimatické podmínky. Dále je vhodná Ostrava a její nejbližší okolí, Bohumín, Havířov a Karviná. O trochu méně potom Frýdek-Místek, Český Těšín a Třinec. Poměrně hůře je na tom, vzhledem ke své nadmořské výšce, Opava, která je velmi citlivá na severovýchodní proudění. Nejméně vhodný je Bruntál s drtivou většinou svého okresu kromě již zmíněného Osoblažska na severu okresu.

V rámci ČR je MK kraj s chladnějšími zimami a průměrně teplými léty.

 

Je třeba si uvědomit, že exotické rostliny se dají pěstovat na většině našeho území jen s tím rozdílem, že někde je to jednodušší a někde složitější. Samozřejmě záleží na druhu rostliny, ale jak známo, například palmy bez ochrany a vytápění bez poškození většinou stejně nepřezimujeme, takže není až tak podstatné, zdali máme podmínky dobré či horší. Horší je to s exotickými ovocnými rostlinami, které potřebují dlouhou vegetační dobu k dozrání plodů. Tam je více zapotřebí být v teplejší lokalitě. V chladnějších lokalitách se toto ale dá úspěšně řešit "květináčovým pěstováním".

_______________________________________________________________________

 

Rozdíly klimatu v geografické poloze

 

V naší republice je i přes poměrně malou rozlohu rozdíl i v geografické poloze, jednoduše řečeno, čím více na sever-severovýchod, tím chladněji i bez ohledu na nadmořskou výšku. Tato problematika je poměrně zajímavá, ale nikdo se jí příliš nevěnuje. Proto jsme vytvořili mapu, která by měla přibližně zobrazovat tyto rozdíly v rámci ČR. Upozorňujeme však, že nejsme odborníci a tato mapa má jen přibližně poukazovat na to, jaký je podle našich pozorování rozdíl průměrných ročních teplot mezi severem a jihem ČR bez ohledu na nadmořskou výšku. Jinými slovy, musíte si k této mapě ještě přičíst vaši nadmořskou výšku a znát reliéf krajiny, pak vám může vyjít skutečně dobrý předpoklad pro to, jak by se mělo právě u vás exotickým rostlinám dařit ve volné půdě.



DomůDomů