Rod obsahuje zhruba 15 druhů.


Sabal bermudana

 

Druh dorůstající dle prostředí od 7 až do 25 metrů (ojediněle i více). Pochází z Bermud, odtud také jeho název Sabal bermudana. Listy má tento druh zeleno-modré, ve vlhkém prostředí má listy sytě modré. Jsou dlouhé až 2 metry. Vějíře jsou od prostření části ke kraji silně prohnuté smerem k zemi. Dobrým poznávacím znakem všech sabalů jsou útvary ve tvaru šípu, které se nachází na konci řapíku v přechodu do listu. Tento útvar je protáhlý přes celý listy a okolí tohoto šípovitého utvaru na listu je silně zesvětleno. Každý druh sabalu má tento šíp jinak tvarován a protáhlý a dají se tak různé druhy od sebe. 

Poznámka: palmy, které mají tento šípovitý útvar se nazývají palmami s kostapalmátními, neboli dlanitozpeřenými listy. Nejsou tedy ani typicky dlanitolisté, ani zpeřené. Jediným druhem z rodu Sabal, který má listy čistě dlanité, je Sabal minor, ostatní druhy mají listy kostapalmátní.

Sabal bermudana je také velmi tolerantní k zasolené půdě, většinou roste na popřeží. I přes svůj původ dokáže zvládnout až -14°C. List omrzají při teplotě -9°C. Ale pořád je to tropický druh palmy a dá přednost raději tropickému podnebí. V chladných oblastech, kde je dlouhá zima, má malé přírůstky a rostlina celkově špatně roste.


U nás se pěstuje jako nádobová rostlina. Buď jako celoroční interiérová rostlina, poblíž okna směrem na jih, nebo jako přenosná. Ven dáváme rostlinu během dubna na osluněné stanoviště a s příchodem léta rostlinu hojně zaléváme. A postupně s příchodem studenějšího počasí zálivku omezujeme. Přes zimní období rostlinu zaléváme jen symbolicky, aby substrát nepřeschl. 

Můžeme zimovat v teplotách 2-10°C, při těchto teplotách rostlina nepotřebuje velkou intenzitu světla. Nebo potom v teplotách 12°C a výše a to je už dobré rostlinu umístit co nejblíže oknu.

Substrát volíme vzdušný, písčitý a humózní.

 

Ilustrační fota:

 

 


DomůDomů