Zimování banánovníků je celkem rozsáhlá problematika. Pokusili jsme se sepsat jednak základní zimování pro základní druhy banánovníků, které už několik let aplikujeme na naše rostliny.

A přes zimu 2011-2012 jsme se pokusili přezimovat několik skupin banánovníků  Musa basjoo různými způsoby. Zde je uvedeno několik z nich, ty, které mají v našem klimatu šanci na úspěch. Zimní minima v Mrchojedech v době pokusu klesly na -20,3°C a to bez sněhové pokrývky. I přes to banánovníky přežily!

 

 

1. Zimování v polystyrenové bedně

Na tento způsob jsme přišli my, při hledání levného řešení zimování. Vymysleli jsme efektivní způsob, jak zimovat i větší skupiny banánovníků. Stačí polystyrenové desky o tlouštce aspoň 4 cm, desky seskládejte do požadovaného tvaru bedny a rohy vzniklé bedny stačí slepit obyčejnou polyuretanovou pěnou. Pěna pevně a hlavně perfektně zaizoluje rohy bedny.

 


Postup:

Tento pokus se týká pouze odolných banánovníků. T.j. Musa basjoo nebo Musa sikkimensis.

Uřízlé banánové pseudokmeny (tak aby se vešli do bedny), bychom měli nechat několik dní před zazimováním, vyronit vzlínající vodu z uřízlé plochy banánovníku. 

Po seříznutí kmenů je kolem banánů místo a můžeme tak začít skládat bednu. Jednotlivé strany slepíme po celé délce pěnou a pevně přimáčkneme. Jednotlivé stěny pěna dokáže udržet, než pěna plně ztuhne. Ovšem je důležité po vytvarování bednu zatížit prkny či kameny.

Když je bedna už plně hotová, stačí už jen vyplnit prostor kolem kmenů izolačním materálem. Důležité pravidlo, musí to být suchý a vzdušný materiál. Takže sláma (seno nedoporučuji- dokáže nasáknout vzdušnou nebo půdní vhkost), flopaky, suché listí. Materál lehce ztlačíme, aby nevznikaly v prostoru zbytečné vzduchové kapsy. 


Důležité je i polystyrenové víko, protože vrchem může unikat mnoho naakumulovaného tepla. 


Při dnech, kdy je teplota nad nulou je dobré víko pootevřít, přeci jen, přebytečná vlhkost se v krytu objeví vždy.

 

Podzim 2012, tuto zimu zkoušíme banánům přitápět topným kabelem:


Výsledek:

Výsledek nás velmi překvapil. Po odzimování, byla většina kmenů umrzlá až k zemi, ale uprostřed našeho zimovacího krytu byly 2 pseudokmeny omrzlé jen z části a po příchodu jara se probudily a začaly růst. Dlouho to netrvalo a nebyly samy. Nadzemní části sice umrzly, ale podzemní cormy přežily perfektně a behěm krátké chvíle ze země vyrostly desítky odnoží! Do podzimu vyrostly do 2,5 metrů!

 

 

2. Zimování pod rostlinným materiálem

Jednoduchý, asi nejlevnější a v mnoha případech účinný způsob zazimování.

Postup:

Tento pokus se týká pouze odolných banánovníků. T.j. Musa basjoo nebo Musa sikkimensis.

Z našich 2 pokusů (u každého jiný postup a materiál), se oba osvědčily. Není zde potřeba přílišného popisování. Jde prostě jen o nahromadění co největší rostlinné hmoty kolem přezimujícího banánovníku. A aspoň trochu svést vodu (déšť, tající sníh) mimo zimovací "hromádku".

1. V jednom případě jsme použili několik koleček suchého listí, které jsme navršili na nijak neseřezaný banánovník. Dále jsme na hromadu listí navršili uřízlé listy z jiných banánovníků a na to celé přišlo "týpí" z listů palmy Phoenix canariensis. 


Výsledek:

Banánovník i přes absenci sněhu velmi silné mrazy přežil! Sice zmrzl až k zemi, ale podzemní corm na jaře obrazil. Rostlinka ovšem byla velmi oslabená a do podzimu narostla pouhých několik desítek centimetrů.


 

 

2. V druhém případě, jsme jednoduše naházeli uřízlé stonky kany (Canna indica) na zimující banánovník. Hromada byla asi 0,5 metru vysoká. Bez dalších zásahů jsme tak banán nechali.

Výsledek:

A i to stačilo, aby banán přežil! Po odkrytí byla půda pod kanama dokonce ještě promrzlá, ale za nějaký čas ze země vyrostli nakonec 3 rostlinky. Do podzimu také bohužel moc nevyrostli, jen pár desítek centimetrů.



 

3. Zimování v interiéru

Tento způsob je nejtypičtější pro banánovníky a je jistější v tom, že vám tak rostliny zimu přežijí v neporušeném stavu.

Postup:

Zimování v interiéru se dá aplikovat na všech druzích banánovníků. U tropických to dokonce ani jinak nejde!

Zimování v interéru se liší pouze v druhu banánovníků. Protože každý druh potřebuje jiné zimování, základní rozdělení je velmi jednoduché:

 

U rodu Musa:

Subtropické druhy 

(basjoo, sikkimensis, itinerans, yunnasensis)

Zimování při teplotě 5-15°C, bez nutnosti zálivky, banán při vyschnutí balu upadne do vegetačního spánku. Není potřeba ani světlo, banán tak můžeme zimovat bez listů (doporučujeme zimovat bez listů, s listy banánovník může trpět škůdci a při zvýšení teplot začnou listy pracovat a odpařovat vodu z rostliny).

Poznatky:

Ideální zimoviště jsou sklepy- suché i vhlké. Garáže (pozor na vnik studeného vzduchu při mrazech!). Staré neobydlené budovy, půdy, chodby, přístavky, verandy. 


Před zazimováním doporučujeme ošetřit koplet celý banán fungicidem.

Nedoporučujeme tyto druhy zimovat při vyšších teplotách, tyto druhy si musí přes zimu odpočinout.

 

Tropické druhy 

(Musa: basjoo red, acuminata-(cavendish), velutina, balbisiana, paradisiaca, textilis)

Zimování při teplotě 15-20°C, velmi omezená zálivka a nutnost osvětlení. Tropické banánovníky nemůžeme uvést do vegetačního spánku, nemají k tomu vlohy. Ale můžeme snížit teplotu na 15°C (ne níže!) a velmi omezit zálivku a nechat banán v intervalech téměř vyschnout. Banán omezí růst, i přesto ale stále potřebuje mnoho světla. Při teplotě nad 22°C banán roste normálním tempem a díky nedostatku světla behěm zimního období trpí nedostatečnou výměnou živin a velmi se oslabuje. Při vyšších teplotách a přemíře zálivky tropickým banánovníkům nejčastěji přes zimní období uhnívají kořeny.

Poznatky:

Ideální zimoviště jsou vytápěné zimní zahrady, obytné místnosti- ale pouze u nezastiněného okna nejideálněji směrem na jih. Banán musí být přímo poblíž okna, v zimě je pod oknem téměř tma! Velmi důrazně doporučujeme dbát na snížení zálivky od listopadu do března, nebojte se nechat půdu u banánovníku trochu vyschnout, je to velmi důležité- snížením zálivky se omezí růst, což je přes zimní období velmi důležité.


 

U rodu Ensete:

(ventricosum, ventricosum Maurellii, glaucum)

U rodu Ensete můžeme najít rozličné druhy zimování.

 

Ensete ventricosum, Ensete ventricosum Maurellii

Z našeho pozorování druhy Ensete ventriocum a Ensete ventricosum Maurellii (zelená a červená forma) snesou při zimování buď tropické podmínky nebo teplotu neklesající pod 13°C. Ideálně tedy 13 až 15°C. Při této teplotě banánovníky nezaléváme, i několik měsíců na suchu jim vůbec neuškodí. Za sucha se uloží do vegačního spánku a neporostou. Z našeho pozorování, hned po zazimování dokáží i přes absensci vody vytvořit i 2-3 nové listy, ale pak už nic. Při jejich zimování se řídíme pravidlem, čím nižší teplota (minimum 13°C), tak potřebují méně světla. S tím, že při teplotním minimu, neptořebují i žádné světlo. Pokud nemáme možnost chladného zimování, dokáže Ensete přežít za určitých případů i v domácích podmínkách, připravte se však, že se nebude krotit s růstem nových listů a starší rostliny tak mohou dorůst přes zimu doma i obludných rozměrů. 

 

Zima 2011/12         Jaro 2012              Podzim 2012

 

 

Ensete po přemrznutí

podzim 2012

 

 

Po seříznutí a přesazení do květináče v zimní zahradě, podzim 2012:

  

 

Zimování v teple nedoporočujeme (bytové podmínky), banánovník se vysiluje, a při opětovném letnění mu déle trvá, než se dostane do jeho obvyklé formy.


 

Ensete glaucum

Některým pěstitelům trvá delší dobu, než si porozumí s tímto druhem banánovníku. Přes zimu potřebuje specifický druh zimování. Nám se zachovat tento druh banánovníku daří přezimovat s velkými obtížemi a máme za sebou několik neúspěšných pokusů. Z pozorování a konzultace s ostatními pěstiteli ale přicházíme s informací, že se tento druh dá dobře přezimovat při nízkých teplotách, nižších než u Ensete ventricosum. Aby jsme mohli s přesností určit jaký druh zimování je lepší, čeká nás ještě několik pokusů.

Dále jsme nově zjistili, že Ensete glaucum a Musella laciocarpa, trpí na přesazování ze země do květináče. Mají problém s regenerací kořenů a na jaře se nedokáží z absence kořenů dostat a často uhynou. Proto je dobré pěstovat tyto druhy celoročně v květináči a v něm je i zimovat, tam stačí teplota 12-16°C.

U rodu Musella:

(Musella lasiocarpa)

I tento rod není zrovna lehké přezimovat. V Mrchojedech se konal v zimě 2010/11 pokus s dospělou rostlinou, s kmenem vysokým 50 cm. Ve sklepě, při teplotě 8°C po dobu 5 měsíců (na fotu, rostlina úplně v pravo). Bohužel neúspěšně. Na jaře rostlina vypadala nepoškozeně, ale i po několika týdnech se rostlina nedokázala probudit ze spánku a postupně odhnila. 


Další roky jsme zkoušeli v Mrchojedech zimovat Musellu v zimní zahradě při teplotě 16°C a pokusy byly ve směs úspěšné, snad jen s úbytkem tloušťky na pseudokmeni.

Další pěstitelé mají pozitivní zkušenosti s přezimováním v teplotách nad nulou. Je spousta pěstitelů, kteří zkoušejí pěstovat tento druh celoročně v zemi, údajně by tento druh měl být ze všech banánovníků nejodolnější. Nás však, za dobu co jej pěstujeme, o tom nepřesvědčil.

 

Dále jsme nově zjistili, že Ensete glaucum a Musella laciocarpa, trpí na přesazování ze země do květináče. Mají problém s regenerací kořenů a na jaře se nedokáží z absence kořenů dostat a často uhynou. Proto je dobré pěstovat tyto druhy celoročně v květináči a v něm je i zimovat, tam stačí teplota 12-16°C.


DomůDomů