Škůdci

Při pěstování dříve či později přijde většina pěstitelů do styku se škůdci. Někteří škůdci mohou být na rostlině již při pořízení, jen v tak malém množství nebo dobře zakryté, že jsi jich ani nevšimneme. A později naší laskavou péčí o rostliny poskyteneme "živnou půdu" právě pro škůdce, kteří se plně rozvinou a budou iritovat naše výpěstky.

Pokud rostlina má výborné podmínky pro pěstování, je dokonce ochotná dlouhodobě tolerovat i velké invaze škůdců. Ale v omezeném pěstování (domácí podmínky, při zimování,..) začnou škůdci postupně rostlině ubližovat a při neřešení problému mohou rostlinu dokonce zahubit.

Jsou škůdci, kteří se věnují jen jednomu druhu rostliny a rostliny okolo sebe, i při přímém kontaktu, ignorují. Zrovna takové chování je pro nás výhoda, likvidace takového škůdce nám nezabere tolik práce. Ale bohužel většinou jsou obvyklejší invazivnější druhy škůdců, kteří se specialuzijí na široké spektrum rostlin.

Objevení škůdce hned neznamená, že na rostlinu musíme použít tvrdé prostředky, aby jsme se jich zbavili. Každého škůdce se dá zbavit i jinými technikami, než jen postřiky. Na postřiky bychom měli sahat, pokud je invaze škůdců opravdu vymknutelná a naše techniky na zbavení škůdce nefungují tak, jak bychom si představovali.

Níže je seznam nejobvyklejších škůdců:

 

Mšicovití:          

-Mšice (lat. Aphis)

Nejčastější výskyt:

Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích,                                       poupatech, květech.

Seskupení:

Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou.

Napadení:

Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. Po dospívání někteří jedinci mají křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří.

Škodlivost:

Sáním oslabují rostlinu a mohou jí ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti jí jejich výměšky (jsou velmi sladké).

Likvidace:

Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice.

Oblíbené rostliny škůdce:

Ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se tento škůdce většinou vyhýbá.

 

-Vlnatka (lat. Eriosoma) 

  

Nejčastější výskyt:

Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, vetvičky, paždí listů a řapíků. 

Seskupení:

 Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců.

Napadení:

Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů tento boj vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje.

Škodlivost:

Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Je to nejodolnější škůdce vůči chemii, protože vlnatky tvoří na svých tělech voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce.

Likvidace:

Pokud je na rostlině jen několik jedinců, stačí buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, který ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít chemický přípravek a to několikrát po sobě.

Oblíbené rostliny škůdce:

 Palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.


-Puklice (lat. Parthenolecanium)

Nejčastější výskyt:

Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů.

Seskupení:

 Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často vyskytují souběžně se žilnatinou.

Napadení:

Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a "těží" tak sladké pukličí výměšky

Škodlivost:

Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, které ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Je to velmi nebezpečný a snadno přehlédnutelný škůdce.

Likvidace:

Puklice likvidujeme ručně (papírový ubrousek) - silným stíravým pohybem. Při silném napadení aplikujeme postřik oleje a vody, podobneě jako u vlnatky. Chemie se musí kombinovat smíchaním několika účinných přípravků a používat několikrát po sobě. Tyto postřiky ale mohou některým citlivým rostlinám uškodit.

Oblíbené rostliny škůdce:

Puklice má velice široký záběr hostitelských rostlin, od palem, veškerých dřevin a bylin, až po citrusy a okrasné i užitkové rostliny. Dle našich poznatků se nejvíce vyskytuje zejména na citrusech.

 

-Molice (lat. Trialeurodes)

Nejčastější výskyt:

Molice se vyskytuje na listech měkkolistých a rostlin s plstnatými listy

Seskupení:

Tvoří výhraně kolonie na spodní straně listu.

Napadení:

Dospělec molice je létavý hmyz, který se velmi snadno přemisťuje z rostliny na rostlinu, kde naklade vajíčka.

Škodlivost:

Molice je jeden ze škůdců, kteří nemají takové škodlivé účinky, jako jiní škůdci. Jejich síla tkví v jejich množství, menší výskyt rostlině prakticky neublíží. Mladé molice sají z rostlin výhradně na spodní straně listu.

Likvidace:

Pro dokonalé zlikvidování připadá v úvahu pouze chemický postřik. Ten ale stačí aplikovat jen jednou a od molic je na dlouho pokoj. Ruční odstranění prakticky nelze použít pro titěrnost.

Oblíbené rostliny škůdce:

Rostliny lilkovité - tabák, rajčenka, zcela ojediněle i na palmách či banánovnících.

 

-Štítenka (lat. Quadraspidiotus)

 

Nejčastější výskyt: 

Většinou na spodích stranách lístků, rozvíjejících se listech i na tvrdších částech rostlin jako jsou řapíky nebo listové pochvy.

Seskupení:

Nejčastěji tvoří větší skupiny, jsou rozprostřeny na celé části napadené rostliny (list - od řapíku po špičku listu.

Napadení:

Nejčastěji si škůdce přineseme spolu s pořízenou rostlinou.

Škodlivost:

Velmi nebezpečný škůdce, způsobuje deformace nových částí rostlin, zpomaluje vývoj rostliny.

Likvidace:

Ručně - pomocí hadříku silným stíráním odstraníme (hadřík může být namočený do rostlinného oleje). Štítenka je velmi odolná proti postřikům - při vysokém výskytu je zapotřebí použít silný přípravek několikrát po sobě.

Oblíbené rostliny škůdce:

Z našeho pozorování se vyskytuje zejmén na palmách a to: Syagrus romanzoffianum, Dypsis decaryi, Archontophoenix alexandrae Sabal, Phoenix, Livistona. 


Svluškovití:

-Sviluška (lat. Tetranychus)

 

Nejčastější výskyt:

Vyskytuje se nejčastěji na spodní straně listů téměř všech rostlin. 

Seskupení:

Svilušky při silném napadení tvoří jemnou ale hustou síť pavučin. Na jednom listu mohou parazitovat až tisíce jedinců. Při bližším pohledu vidíme v pavučinkách červené boučky-pavoučky. 

Napadení:

Tito pavoučci se rychle šíří volným prostorem a není problém v krátké době, aby se přenesli po velkém množství rostlin. Jsou velmi malí a většinou si jich všimneme, až když dělají kolonie.

Škodlivost:

Svilušky sají rostlinu a rostlina tak nevyvíjí zdravé nové výhony, ale vybledlé a zakrnělé. Mimo to, postupně blednou, flekatí a kroutí se i jiné napadané části rostlin (listy i měkké větvičky). Při neřešení likvidace, svilušky brzo rostlinu natolik oslabí, že o ní můžeme přijít.

Likvidace:

Lividace bývá běh na dlouhou trať, pro úplné zničení všech svilušek bývá zapotřebí několik procedur složených z několika postřiků. Nejjednoduší řešení bývá do začátku rostlinu radikálně přemístit na jiné stanoviště s vyšší vlhkostí, a rostlinu častěji rosit či polívat vodou. Vodu nemají svilušky příliš v lásce, avšak voda svilušky nezahubí, jen omezí jejich množení. Pro úplné vyhubení je zapotřebý použít opakovaně postřik přímo na svilušky. Efektivní bývají postřiky na olejové bázi, ovšem takový postřik doporučejeme použít na rostlinu ve slabší koncentraci, než je napsaná na obalu a použít ho jen jednou. Další postřik by už měl být chemický. Při výskytu svilušek většinou platí, že se objevují opakovaně v růszných intervalech.

Oblíbené rostliny škůdce:

Téměř všechny rostliny v interiéru má sviluška ráda a nepohrne i některým venkovním rostlinám. Nejčastěji se objevuje na květináčových přenosných rostlinách.

 

Smutnicovití

-Smutnice (lat. Sciara)

Nejčastější výskyt:

Klíčící semena, interiérové rostliny.

Seskupení:

Velké skupiny, larvy jsou v zemině, takže okem neviditelné.

Napadení:

Smutnice se mohou vyskytnout i v sebe sterilnějším substrátu, jsou výsledkem přirozeného hnijícího koloběhu půdy.

Škodlivost:

Škodí jen larvy smutnic. Při přemnožení ohrožují nejtenčí kořínky rostlinek a hrozbou jsou tak pro čerstvě vyklíčené rostlinky. Jinak menší množství smutnic prakticky neškodí. Většině pěstitelům pouze vadí jejich přítomnost, jako malý poletující hmyz kolem našich klíčících pokladů.

Likvidace:

Na larvy se používají insekticidní přípravky, zabírají přípravky i na jiné škůdce, jen pozor, aby přípravek nebyl ve větším množství pro rostlinu škodlivý. Některé přípravky mohou být agresivnější, zvlášť při styku s kořeny rostliny. Mušky které lítají nad substrátem se daří celkem úspěšně likvidovat žlutými lepícími páskami.

Oblíbené rostliny škůdce:

Prakticky jakákoliv klíčící rostlina, častěji se mohou vyskytnout při výsevu semen se zbytky dužiny, nebo u výsevu, kde semena často podléhají hnilobám. Nepohrdnou ale ani dospělé rostlině. Prakticky výhradně se vyskytují jen u interiérových rostlin.

 


DomůDomů