Rod Beccariophoenix obsahuje 2 základní druhy: madagascariensis a alfredii

 

Beccariophoenix alfredii

 

 

Tento druh byl popsán teprve až v roce 2002 a to díky náhodě, kdy Alfred Razafindratsira zkoumal původně jinou vegetaci pořízenou při fotografování, ale všiml si i těchto palem a přišlo mu to divné. Protože to bylo foceno na úplně jiných místech (okolí Andrembesoa), než kde se vyskytují ostatní Beccariophoenixi, byla zde jiná ekologie. A tak v roce 2004 vypravil další výpravu na tato místa, aby se přesvědčil.

 Alfredii se liší od ostatních druhů tím, že jeho semena jsou výrazněji zploštělá a květní laty jsou pouze dlouhá do 13 cm (madagascariensis má laty dlouhé až 120 cm). Roste v nadmořské výšce přesahující 1000 m.n.m. na planinách, kde je minimum vegetace. Jen písek, vysoké trávy a kameny. V těchto oblastech není vyjímka noční mráz a palmy jsou tak vystavovány velmi drsným podmínkám, kde se nemají jak ochránit, před sluncem, větrem, nebo požáry. Bylo zjištěno, že v období zrání (březen-červen), kdy je v okolí velmi málo vegetace a jedlých plodin, bývají semena Beccariophoenixů pochoutkou pro lemury. Následně bylo také zjištěno, že semena co prošly zažívacím traktem lemurů, vyklíčily snadněji a rychleji. Proto lze považovat lemury za hlavní a důležité roznašeče těchto palem po širokém okolí.

 

Beccariophoenix alfredii se v pěstování trochu liší od Beccariophoenix madagascariensis. Má totiž radši hlinito-písčitou půdu a skromnější příděly vody. A díky původu je mnohem chladnumilnější a odolnější vůči vnějším vlivům.

Díky tomu se dobře hodí například na výsadbu pro Floridu, jižní Texas, Kalifornie, jižní Arizona, nebo jižní pobřeží Austrálie. Je možné že by dokázal přežít i při pobřeží Středozemního moře.

Tento rod úzce souvisí s kokosovou palmou (Cocos nucifera), dá se tak vyčíst hlavně z jeho vzhledu. Domovinou tohoto rodu je Madagaskar.

Palma je tak podobná palmě kokosové, že se pěstitelům velmi plete. Díky domovině na Madagaskaru má vlastnost odolat menším mrazíkům do -3°C a proto se tak hodí jako náhražka kokosových palem (aspoň vzhledově) do chladnějších oblastí, kde se občas slabé mrazíky vyskytnou.

 Dá se rozlišit třeba plodenstvím, jelikož tento rod má semena podstatně měnší než kokosová palma a to od 1 do 2 cm. Semena jsou oválného typu s výraznou špičkou na jedné straně. Při plné zralosti jsou semena tmavě hnědá a lesklá. Při oloupání svrchní vrstvy je semeno vláknité a světlejší.


V tomto rodu existuje druh, u kterého mladší jedinci nedělí úplně listy. Ty tedy vyrostou v celku, jako takové podlouhlé vějíře, v nich se časem začnou vytvářet od řapíku mezery a teprve až starší jedinci začnou dělit listy úplně na jednotlivé letáky. Díky této vlastnosti, se jí dostalo přízdívky "okení palma", jelikož tyto nedotažené mezery v mládí mezi letáky vyvolávají pocit okna v listu.

Později bylo zjištěno, že druhy madagacariensis a alfredii tyto "okení" listy v mládí nemají nebo se tato vlastnost velmi rychle vytratí, a dříve se dělí, tak jako všechny palmy se speřenými listy. Nicméně takováto variace palmy nebyla ještě oficiálnbě pojmenovaná a pěstitelé jí označují jako Beccariophoenix sp. "windows" .

 

Mladší jedinec:


Skupina Beccariophoenixů v domovině:


DomůDomů