V první půlce června 2012 jsme navštívili několik pěstitelů exotických rostlin na jižní Moravě, ale hlavním bodem byla návštěva u paní Molkové v Babicích. Na tuto návštěvu se teším vždycky celý rok dopředu, protože vím, že bude stát za to. Sice nám počasí nepřálo, každou chvíli to vypadalo, že nad námi praskla Lipenská přehrada, ale deštníky nás trochu ochránily. A i přes nepřízeň počasí nás paní Molková velmi ochotně pozvala na exotickou procházku po čtvrti, kde bydlí. Začátek exkurze byl na její zahradě. Nebyl jsem tam poprvé, takže jsem už nemusel omdlívat nad extrémní krásou rostlin, které jí tam už spoustu let úspěšně rostou.

 

Tento Trachycarpus byl vysazení před 9 lety a kmen měřil 130 cm. Jde přesně vidět kolik narostl, ta část kmene, která začíná výrazně nabírat na oběmu a staré zbytky odříznutých řapíků od listů přešly ze světlé barvy do tmavé, tak to je nový český přírůstek. Troufnu si říct, že to je český rekordman a každý rok se navíc odvděčuje spoustou květních samčích lat.

 

 

Jeden z mnoha koutků na zahradě paní Molkové.

Trachycarpus wagnerianus, také už několikaletý exemplář v zemi. Kolem sebe má přehlídku mrazuvzdorných yucc, agaví opuncií a v popředí je Jubaea chilensis, ta byla vysazena dokonce jako pár let starý semenáček a za pár let se vyšvihla v takovouhle fešandu. Letos teda dostala zabrat a nahnilo jí srdíčko, ale už statečně obráží.

 

Zajímavé je i umístění zahrady, dům je vůči zahradě východně položen a bílá zeď u velkého Trachycarpuse je na jih, to znamená, že vůči zdi jsou rostliny v severní poloze. Navíc pozemek je na kraji obce, kde je více - méně neustálý přísun silného větru z okolních polí. Avšak, jak vidno, ani to nebrání celoročnímu pěstování banánovníku Musa basjoo v zemi, který už i kvetl. Za ním ještě velká a také velmi dlouho v zemi vysazená Araucaria araucana. Na fotce ještě vidno Musella lasiocarpa, ta je na zimu vykopávána a další ze série Trachycarpusů, kteří zdobí tuto nádhernou zahradu.

 

Ze zahrady ještě nádherná zajímavost, Agave neomexicana, fascinující kompaktní a velmi vzrostlý exemplář. Na druhé fotce v porovnání s dlaněmi.

 

 

A tady už z exkurze po Babicích. Nejčastěji jsou zde k vidění Araucarie, nejodolnější a už kvetoucí Yuccy ale třeba také několik Trachýků a dokonce i kvetoucí Hesperaloe.

     

 

Při cestě zpět jsme se ještě stavili u kolegy pěstitele, jehož hlavně proslavil jeho desítky let starý Poncirus trifoliata. Opravdu krásně zapěstovaný stromek, okolo 2 metrů vysoký a obalený malymi zelenými citronky. Škoda, že jsou nepoživatelné.

 


 

 

 


DomůDomů